Úřední hodiny
Po - Pá 7.00 - 12.00 hod. a Po, Út a Čt 13.00 - 17.00 hod.
a Pá 14.00 - 17.00 hod.

Provoz stran
Po - Pá dopoledne a Pá 14.00 - 17.00 hod.

Počet obyvatel (k 1. lednu 2016): 1 571
Rozloha: 28,7 km²
Nadmořská výška: 599 m

První zmínka o svatém Egídiu pochází z 24. srpna 1294 z listiny opatství Engelszell. Kolem roku 1260 byla již většina obcí dnešní obce St. Aegidi zmiňována v pasovském služebním rejstříku. Pasovské opatství bylo v té době velmi dominantní. Hrabata z Vichtenštejna byla původně mocná hraběcí dynastie, která zde měla velký vliv. Vedle Vichtensteinů se o náš region starali také páni z Wesenu. Wesenové byli pravděpodobně také staviteli hradní konírny, z níž dnes zbyla jen zřícenina. Dne 24. srpna 1294 udělili Hadmar a Erchinger, bratři z Wesenu, klášteru Engelszell nižší soudní pravomoc nad svými statky v St Gilgen' (St. Aegidi), Wizmansdorf (Witzenedt) a Grueb (pravděpodobně Voglgrub). Dne 30. listopadu 1325 odkázal Hademar von Waldeck ve své závěti opatství Engelhartszell Sant Pangratien (Svatý Pankrác). Tím byl zahájen úzký vztah mezi Svatým Egidiem a opatstvím Engelszell. Svatý Gilgen' (sv. Aegidi) a svatý Pankraz byly následně dvěma filiálními kostely Engelszellu. Celá oblast západně od potoka Keßlbach nesla původně název "In der Kößla". Dnes se jedná v podstatě o farní oblast St. Aegidi. Později byl název změněn na Niederkeßla. Okresní soud Niederkeßla byl součástí okresního soudu Peuerbach, nad nímž vykonávala vrchnostenskou pravomoc hrabata ze Schaunbergu. V roce 1324 prodala hrabata Heinrich a Ulrich von Schaunbeger okresní soud Niederkeßla biskupovi, a tím i pasovské kapitule. Tato koupě byla velmi kontroverzní a vyvolávala neustálé třenice až do státní smlouvy z roku 1765. Podrobnější informace o staletém sporu o Niederkeßlu lze nalézt ve výše uvedeném odborném textu, kde se pravidelně kontrolovala hranice mezi Horními Rakousy a Pasovem (od Flenkentalu - Mühlbachu - Vierlingu - Neuhofenu - Filzmoosu - Feichtu, dnes hranice obce s Engelhartszellem) i hranice mezi Horními Rakousy a Bavorskem (od Feichtu - Königsedtu, Grafendorfu - Jungfraunsteinu, dnes hranice obce s Kopfingem), stavěly se hraniční kameny a pořizovaly hraniční záznamy. Takové hraniční kontroly a hraniční inspekce jsou známy z let 1537, 1593, 1618, 1642, 1690, 1730 a 1765 a na počátku války o španělské dědictví (1700-1714) bylo na rakousko-bavorské hranici vybudováno opevnění. Jedno takové velké opevnění se v Dornedtu nachází dodnes. K žádným bojům zde však nedošlo. V roce 1758 byl však na této hranici nedaleko Grafendorfu pytláky zastřelen lovec Richard Greiner z Eben 2. V roce 1758 se zde narodil a zemřel. Devatenácté století přineslo velké politické změny: v roce 1810 byl zrušen okresní soud Niederkeßla a St. Aegidi byl přidělen k bavorskému okresnímu soudu Waizenkirchen. Revoluce v roce 1848 ukončila vládu šlechty, duchovenstva a stavů. Nové politické obce byly právně zakotveny obecním zákoníkem vydaným v roce 1849. Takto získaná samostatnost však netrvala dlouho, neboť 17. května 1874 byl St. Aegidi spolu s Vichtensteinem na základě zemského zákona začleněn do obce Engelhartszell. Obě obce získaly zpět svou samostatnost již v roce 1882. Hranice předchozích obcí se však neshodují s dnešními hranicemi obcí.