Most Nibelungů v Linci spojuje centrum města a čtvrť Urfahr.

Adolf Hitler, který v Linci strávil část školních let a svého mládí, považoval nové úpravy města Lince za svou osobní záležitost. V ústředním plánu přestavby města se uvažovalo o monumentální zástavbě nábřeží Dunaje a v návaznosti na ní o výstavbě opery, muzea i honosné ulice, ukončené na jihu novým nádražím. Velkým modelem Lince se Hitler zaobíral až do své smrti. Z velikášských záměrů bylo však realizováno jen málo. Na konci roku 1940 byl zprovozněn jen Most Nibelungů. V souvislosti se stavbou mostu vznikly u jeho ústí budovy (finanční úřad východ a západ) a vodohospodářský úřad (dnes dům Heinricha Gleißnera). Na výstavbě mostu se podíleli váleční zajatci a stavební materiál byl do Lince dopravován i z koncentračního tábora Mauthausen. Po skončení války tvořil most demarkační linii mezi americkou a sovětskou zónou. Vojenské kontroly na mostě, prováděné Spojenci, byly součástí každodenního života obyvatel Lince až do roku 1953. Pamětní tabule připomíná osud sudetských Němců, kteří byli vyhnáni ze své staré vlasti.