Karmelitánská kaple

Za zakladatele karmelitánského řádu je považován generál karmelitánského řádu Johann Soreth, který kolem poloviny 15. století předal v Belgii ženskému společenství karmelitánskou řeholi a hábit. Karmelitánky přišly do Lince poprvé v roce 1710, ale příliš dlouho se jim nedařilo rozvíjet své dílo. Císař Josef II. jejich klášter v roce 1782 zrušil a předal jej spolu s kostelem Milosrdným bratřím. Jeptišek se ujaly linecké uršulínky a alžbětinky.

Kolem roku 1860 se podařilo linecký Karmel obnovit. V letech 1872-1880 byl postaven nový kostel, který byl však z velké části zničen leteckým bombardováním během druhé světové války. Třetí kostel, který karmelitáni od svého založení v Linci postavili, navrhl architekt Hans Feichtlbauer. Kostel byl vysvěcen v roce 1962. Zvenčí stavba splývá s uliční frontou. Stěna lodi je prolomena šesti obloukovými okny. Návrh vitráží s abstraktním vyobrazením sedmi blahoslavenství a okna Panny Marie Neposkvrněné v kněžišti, které zabírá téměř celou výšku prostoru, vytvořil v roce 1962 Rudolf Kolbitsch. Tři kruhové sloupy otevírají loď do zvýšené úzké boční uličky. Charakteristickým prvkem prostoru je kříž zavěšený na stropě v kněžišti. Dřevěné trámy tvoří rám pro mříž, která je opakovaně prolamována mezerami.

Rozhraní mezi příčnými a podélnými trámy je zcela prostupné. Autorem kříže je umělec Herbert Friedl, který žije v Pregartenu u Lince a již desítky let se zabývá tématy utrpení a smrti. Jednou měsíčně se v tomto kostele slouží bohoslužba ve slovinštině.